kalendář
Blíží se začátek nového roku. Nevím, jestli je smysluplné kupovat si plánovací kalendář, ale určitě stojí za to poohlédnout se po nějakém hezkém obrázkovém. Jeden zajímavý, erotický s prvky BDSM, jsem objevil na facebooku. Jeho autorka používá umělecké kméno AlimedaArt a rozhovor s ní vám právě nabízím.

Pro rok 2021 jste nakreslila erotický kalendář.  Jak moc je to Vaše oblíbené téma?

Sex je pro mě zásadní téma. Nejen soft, ale přímo rovnou na věc. Líbí se mi, že je to neotřelý, že to dokáže zvednout puritány ze židle, možná někomu i dopomoci, aby se víc uvolnil. Lidi dokáží být hodně úzkoprsí a to mi vadí. Navíc jsem jak straka. Kde se co leskne, toužím si to zhmotnit tužkou. Takže třeba to BDSM plné kovu a nebo latex s odlesky.  Lesk je slast pro moje oči. Občas dlouhá práce, ale skvost.
Za sebe řeknu, že i v těch Vašich normálních obrázcích vidím nějakou expresivitu, nějaký apel, něco víc, než jen hezký kýč…
 –
To ano. I to v tom mám. Sama jsem dominantní a tak to i ráda vykreslím. Možná i proto mi v kresbách dominuje tvrdá černá.
 –
Ano, na to jsem se chtěl opatrně zeptat, jak to máte s BDSM, teď už je blbý tvrdit „myslel jsem si to“, ale nějak mě to nepřekvapuje…
BDSM je kouzlo 🙂 Čarovná to záležitost 🙂
Ano, v tom se shodneme … Pekelně čarovná …
Přesně tak. Dost mi právě vadí, že lidi tyhle záležitosti odmítají. Možná i proto ty kresby. Jsou plní předsudků, ve všem vidí utrpení, krev, víc odmítají. Mám potřebu a touhu je všechny překódovat, aby si víc uvědomili a respektovali.
Myslím, že to se pozvolna uvolňuje. BDSM se dostává hodně do mainstreamu, latex na módní přehlídky a podobně. Já se až skoro bojím, že postupně BDSM to kouzlo ztratí…
Já právě takový dojem bohužel nemám. Čekám na ten impuls, kdy uznám, že se lidi pozměnili. Ale kdykoli vyjdu na světlo s nějakou takovou kresbou, pořád ještě jsem víc zaháněná pro téma. Stačí jim roubík a už ani nehledí na techniku.
No, roubík je zrovna můj fetiš. Jenže asi každý žijem v jiné bublině…  Ale jo, do mainstreamu se dostává to hezké a jemné z BDSM, hezké lesklé materiály, důtky, které vlastně vůbec nebolí – ale jak je v tom opravdová bolest, nebo něco striktnějšího, pro normálního člověka je to mimo jeho chápání…
To asi i máte pravdu. Ono občas stačí, když na svět vyjde nějaký film, videoklip a lidi chtějí zkoušet. Nevím jak to má být správně. možná je lepší když se s tím člověk narodí, než když něco láme přes koleno, protože to vysílali v magacínu. Toho právě poznávám moc a docela mi to i vadí. Ta opravdová bolest je pak o respektu. Lidi vidí násilí a nevidí potřeby druhého. To je taky špatně. prostě samé předsudky a zbytečný strachy.
Narodit se s tím, no, někdo se s tím narodí hodně, někomu je do vnku dáno té BDSM úchylky málo, a pro něj pak má smysl otevírat dvířka i třeba dementníma 50 stupni šedi…
Dementní je velmi správnej výraz. 50 odstínů šedi by měli vysílat jako odstrašující příklad.
Šedá padesátka je zlo, ale někomu pomohlo najít sebe sama – a někoho to zablokovalo…
Mě právě vadilo, že do té doby byly všechny klasikářky smířený s misionářem potmě a jen co vyšly z kina, musely řinčet řetězy jak Krampusák. Byla to u všech nebo u většiny póza a to je špatně. Miluju přirozený hry. Když je někdo přirozeně dom nebo sub. Ať si pak klidně posouvá hranice, zkouší si protější role, ale ať to má vrozený.
Je dost lidí, kteří to mají vrozené, ale církevně a společensky prudérní výchovou to mají v sobě zablokované, pak je každý stimul, který to odblokuje, dobrý.
Ano, to je vlastně taky pravda.
Spousta lidí si až po mnoha letech nespokojenosti ve vztahu uvědomila, co jim konkrétně chybí… A v tom ale může být i umění nápomocné, pokud tedy společnost nebude erotické umění cenzurovat tak jako dosud, ale v tom teda optimista nejsem, spíš se to bude zhoršovat…
Já bych to tak ráda zařídila. Je velká škoda, že respekt se vytrácí i v roce 2020. Dost mě to překvapuje. Dost mě to zvedá ze židle, kdy i v tomhle civilizovaným světě vidím, jak se lidi bojí, odsuzují, neví a přesto kopou. Přijde mi to zvláštní.
S erotickým uměním máme ale zásadní průšvih – erotika je nepřístupná nezletilým a tudíž se veřejně ukazovat erotické umění nemůže a basta. A s tím nehnem…
To ano, to „asi“ souhlasím, každopádně už ve 13ti mají základ z netu. Takže tady to můžeme mazat a hrát si na slušný, ale porno zčekovaný už mají. I já sama jsem tohle vyhledávala jinými cestami. Myslím, že to dělal každej.
I když pořád vidím rozdím mezi erotikou a nějakým roztaženým pornem.
Problém vidím ne v normální láskyplné erotice, ale právě v BDSM – kde jde o bolest a na pohled šílené negativní věci… Tam bude co vysvětlovat …
Já asi problém právě nevidím v ničem. Každý má svoje potřeby. Každý. Nesmí se pro nic divit, pokud to už nehraničí s deviací. Mám asi moc free mozek, tak jsem kolikrát sama nechápavá k tomu, že druzí nechápou.

No jo, ale co je deviace? Kde jsou ty hranice?

Asi taky sporný. Pro mě je to už hranice se smrtí.  Všechno ostatní je přiíroda, přirozenej pud, pokud to funguje a prostě potřeba. To se respektovat musí…

Smrt je krásný téma, v kresbách ho máte nejednou…

To ano. K sexu mi teda moc neladí, ale jinak ano. Je to taky přirozená část života. Když teda bereme ten přirozený konec. A asi jediná jistota, spravedlnost na světě.
Smrt je tajemná. Nikdo neví, co bude potom.
A spojení erotiky a smrti je svým způsobem lákavý a nepatřičný zároveň – jenže – není pro orgasmus jedním z pojmů Malá smrt?
K tomuhle se objektivně vyjadřovat nemůžu, protože moje orgasmy jsou velká smrt. Takže vlastně ano, má to dost společnýho. Jen jsem se na to takhle doteď nepodívala.
Tak naštěstí pak přichází z mrtvýchvstání…
Zatím se to dá udýchat :))
Dobrej trénink plic :))
I hlasivek :)) lepší jak sbor :))
Všechno, co je jiný je nejlepší.
Ze stereotypu a klasiky bych umřela.
Co z BDSM Vás přitahuje? Vizuálně lesky, jasně, ale co jinak?
Baví mě celkově ta „hra.“ Hra říkám proto, že mi přijde fajn se vyřádit po svém jako domina a pak jít láskyplně oddaně napéct koláčky :))  Tak nějak. Líbí se mi role, situace, hry, druhému dopřát, sama si vzít, ovládnout, dostat se až k alter egu. Zažít to nevšedně. Sáhnout si pořádně do psychiky. Poznat sebe samu i toho druhého.
BDSM je pro vás evidentně i jednou z inspirací…  Kde jinde inspiraci nacházíte?
Záleží jak kdy, nebo co si chci nakreslit. Někdy vlastni fantazie, někdy fotka, někdy si vyberu fotku a z ní si jedu na kresbě s tím, s čím si nevím rady, někdy si už danou fotku předělám podle sebe. Jak kdy je třeba, nebo jak jsem sama naladěná.
Jak dlouho už kreslíte nebo malujete?
Bavilo mě to od dětství. Jsem samouk, takže intenzivně zhruba 13let.
Na kresbách je vidět slušný řemeslný základ, na samouka dost dobrý…
Děkuji. Tím, že mě to bavilo, mi ani nedošlo, kolik času to stálo. Ale sama jsem ráda, že jsem se posunula. I se naučila na vše dívat jinak. To vlastně mám dodnes každý den. Pořád se mám co učit a jsou chvíle, kdy si stále nevím s něčím rady.
Nebylo by dobré studovat kresbu někde na škole nebo u jiného umělce?
Školy odmítám. Ráda je nemám. Kleští mozky, vidění, vnímání. Takže jsem ráda, že jsem si na vše přišla sama. Sice je to na úkor času, protože s pomocí odborníka by mi možná vše tolik netrvalo, ale jsem taková nátura. Dokud si vše sama neosahám, nejsem spokojená. Takže když jsem vážně v koncích, buď zkouším pokus/omyl a nebo se vrhnu na rady, videa na netu.  Z jiných umělců se ráda přiučím. To ano. techniky, styly, ráda se nechám navést.   
Strejda Google umí nemožné.  Kreslení vás baví a částečně asi i živí, máte v tom nějakou metu, na kterou byste chtěla dosáhnout?
To je zvláštní, ale to sama nevím. začínala jsem s tím, že chci docílit hyperrealismu. Jenže potom jsem se zastavila na tomhle bodě, na kterém jsem a už jen šperkuji techniku. Chci, aby to bylo precizní, výrazné a k poznání. Pak už si jen hmotnit témata. Mám toho v zálibách ještě hodně, takže chci zvládnout štětec a jehly. Možná skarifikaci, ta mě neskutečně přitahuje. Takže toliko k technikám a dál mi bude stačit, když se to bude líbit. Když si to lidi nebudou bát pořizovat domů, do kaneláří, dílen atd.
Díky, a naši „čtenářové“ mohou začít objednávkou kalendáře, odkaz najdou na konci článku.
 –
 Jako blíženec jsem si ráda zkusila vše a taky ve všem mi internet uměl pomoct. Od linorytu po tetování. I když uznávám, že ty jehly budou chtít odbornou pomoc.
Jo, v tetování neplatí ono oblíbené rčení, že nejlepším přítelemm fotografa je odpadkový koš…
To ano. Zatím se učím na umělé kůži a ještě dlouho bude trvat, než to pokořím. Jsem detailista a kdybych viděla pokřivenou linku, těžko bych to nesla. tetování je jiný level.
Držím palce, a třeba to bude za čas téma na další rozhovor…🙂
Přátelé, kalendář si objednejte za dobrých 250 korun (plus poštovné) na odkazu  AlimedaArt.cz/print

[Best_Wordpress_Gallery id=“19″ gal_title=“AlimedaArt“]

P.S. Ukázky z Alimediny tvroby se nám vypařily, ale brzo je sem nasublimujem zpět… 🙂

Co vy na to?

Super
1
Úlet
0
Divné
0

Může se Vám líbit

Zde se můžete vyjádřit

Více v rubrice: Rozhovory